Historie

Výstaviště Praha, mylně označováno za Výstaviště Holešovice, leží oficiálně na katastru Bubenče. Vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z r. 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vcodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město Poděbrady. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna. Konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.

Vzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě, nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce - celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se včšak jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval všemi obdivovanou světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.

Národopisná výstava českoslovanská 1895

Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Schromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F.A.Šubert. Výstava proběhla ve dnec 16.5. - 31.10.1895 a předcházeli jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil "českoslovanský" národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce jako např. závody, dětské hry, a III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem "Ressel" vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

Výstava architektury a inženýrství 1898

Plný název zněl následovně: "Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České". Uskutečnila se ve dnech 15.6. - 17.10.1898 a ze tří výstav 90.let byla relativně nejméně úspěšná - zavítalo na ni "jen" něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla, postavená podle projektu Jana Kouly, který tímto projektem zamýšlel výsměch vídeňské recesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Na výstavě působilo i kino s názvem Český kinematograf, ve kterém se promítaly první české filmy, natočené Janem Kříženeckým a Josefem Pokorným.

Jubilejní výstava Obchodní a živnostentské komory 1908

Výstava se pořádala ve dnech 14.5. - 18.10.1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostentské komory (OŽK) a podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pvilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami odJana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z r. 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku můžeme přečíst: " Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která - jak dnes již jest zjištěno - bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873".

Pražské vzorkové veletrhy (PVV)

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do r. 1941 a dále v letech 1946 - 51. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužili přdevším k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.

Hospodářské výstavy

Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

Motosalony

23. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. - 25.4.1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin a Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément - Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v r. 1947, pak byla traduce přerušena na třiačtyřicet let - do r. 1991.

Autopošta na Výstavišti

V r. 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení - autopošty. V sobotu 16.10.1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.

Letecké výstavy

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T.G.Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedli 40 letadel, motory a příslušenství. V r. 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava. Tradici přerušila hospodářská krize a po II. světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29.6. - 8.7.1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T.G.Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

Slovanská zemědělská výstava

Výstava proběhla ve dnech 2.5. - 10.7.1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělstvá a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě arch. Jiří Kroha, který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z r. 1891.

Bruselský pavilon

Na dnešním Výstavišti už byste z pavilonu nalezli jen základy. Pavilon Československa byl vystavěn pro světovou výstavu v Bruselu. V r. 1958 jej navrhli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, jako ocelovou stavbu s hliníkovým pláštěm. Získal na výstavě zlatou medaili a proto byl uchován a přemístěn na Výstaviště, do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Bruselský pavilon sloužil různým výstavám až do r. 1991, kdy vyhořel. Tahle stavba již nebyla nikdy obnovena.

Divadlo Spirála

V rámci rozsáhlého výstavního projektu Jubilejní výstavy, uspořádané na pražském Výstavišti v roce 1991, byla provedena také velkorysá přestavba bývalého panoramatického Kruhového kina pro novou divadelní scénu. Investorem byla Společnost Jubilejní výstavy, autory architektonického řešení pak Jindřich Smetana, Jan Louda, Tomáš Kulík a Zdeněk Stýblo. Objekt byl vyznamenán čestným uznáním PQ 1991 a v roce 1993 oceněn Grand Prix Obce architektů v kategorii Rekonstrukce. Celý objekt divadla sestává ze dvou základních částí: mohutného černého válce a zvenčí téměř neviditelných obslužných prostor. Zatímco dominantní objem válce v sobě integruje netradičně komponované jeviště i hlediště, zázemí divadla se až submisivně rozplývá pod povrchem navršené zeminy a nechává tak vyznít samotné jádro divadelního tělesa. Nosným prvkem interiérového uspořádání je spirálová rampa, od níž také odvodil vlastní název divadlu. V srpnu 2002 postihla území Prahy a především níže položený areál Výstaviště ničivá povodeň na Vltavě, která zásadně poškodila budovy situované ve spodní části parku. V současné době je mimo provoz a jedná se o jejím budoucím využití.

Během 20. století se z Výstaviště Praha stal na několik desítek let „Park kultury a oddechu Julia Fučíka“ a změna názvu potkala i Průmyslový palác, který byl přejmenován na Sjezdový palác.

Novodobá historie Výstaviště byla poznamenána zejména třemi rozsáhlými požáry. V roce 1991 shořel v dolní části areálu Bruselský pavilon a o čtrnáct let později potkal stejný osud také dřevěné divadlo Globe, repliku starého alžbětinského divadla v Londýně. V roce 2008 vyhořelo celé levé křídlo secesního Průmyslového paláce.